Beer Point U Dvou Koček

SKVĚLÝ VÝBĚR PIV

Klasika Pilsner Urquell

Jedinečný světlý plzeňský ležák se stal legendou mezi pivy a dal vzniknout zcela nové pivní kategorii (Pils, Pilsner). Jeho receptura i varní postup se od jeho vzniku v roce 1842 nezměnily. Díky umění plzeňských sládků se nemění ani jeho kvalita a jeho chuťový profil. To ostatně prokazují pravidelná laboratorní srovnání, z nichž nejstarší se datuje do roku 1897. 

Tajemství chuti legendárního spodně kvašeného ležáku s obsahem alkoholu 4,4 % leží především ve vysoce kvalitních surovinách a zachováním původního výrobního postupu. Charakteristickou vůni sladových zrn a vyváženou karamelovou chuť získává pivo trojitým rmutováním, měkká plzeňská voda mu propůjčuje unikátní jemnou chuť, žatecký chmel sametovou hořkost. Vlastní slad pak dodává pivu zlatavou barvu." 


Extra LEFFE 15° BLONDE

Svrchně kvašený speciál ve stylu Belgian Pale Ale od belgického pivovaru Abbay de Leffe. Belgické kvasnice dávají otmuto pivu jemnou chuť a zlatou barvu. Kromě typické chuti tohoto belgického stylu ucítíte i náznaky vanilky a hřebíčku.

Opatství a pivovar Abbay de Leffe se nacházel u řeky Mázy v jižní Belgii a pivo se zde začalo vařit už v roce 1240. V 18. století bylo pivo Leffe tak populární a chutné, že farníci si dávali v pondělí přednost pití piva, než aby chodili do kostela. Pak ale přišla Velká francouzská revoluce a opatství bylo zničeno a obnoveno bylo až na začátku 20. století. V roce 1952 rozhodl opat Nys, že se bude znovu vařit podle původních receptur ze 13. století. Po akvizici pivovaru nadnárodní skupinou InBev byla výroba piva přesunuta do pivovaru v Lovani, kde se vaří mimo jiné i Stela Artois.

Pro chlapy Hoegaarden

Začneme trochu ze široka. Belgické městečko Hoegaarden patří mezi místa pivu a alkoholu obecně zaslíbená - a to už od středověku (první záznamy pocházejí z roku 1445). V devatenáctém století bylo v této obci, která má dnes pouhých 6 tisíc obyvatel, na 30 pivovarů a 9 pálenic. V polovině následujícího století však na město padla krize. Poslední pivovar byl uzavřen roku 1957. Teprve o deset let později přišla spása v osobě mlékaře Pierra Celise.

Tomuto muži nebyla tragédie jeho rodiště lhostejná. A protože už měl zřejmě mléka po krk, rozhodl se začít pracovat na obnově jeho slávy. A to nejdříve z vlastního podkroví, kde si založil soukromý pivovar.